zivoj jako hra

Život jako videohra – tu máš „cheaty“ do života (3/3)

Image designed by Freepik
Inspirováno a přeloženo z anglického originálu MANSON, Mark, 2017. Life Is a Video Game—Here Are the Cheat Codes [online] [vid. 2017-04-23]. Dostupné z: https://markmanson.net/life-cheat-codes

Vítej hráči číslo 1,
v posledním díle strategického návodu pro hru známou pod jménem Život.

Jak jsi už sám bezpochyby zjistil, hra života je často celkem složitá.  V prvním díle jsme se bavili obecně o tom, jak vyhrát hru života (1/3). Nastínili jsme si její úrovně, v druhé díle jsme věnovali jaký je design života (2/3) a dnes se podíváme na cheaty, kterými můžeš život pořádně nakopnout.

Po představení „ úrovní a designu života“, v tomto díle najdeš 5 konkrétních „cheatů“, které ti pomohou nasměrovat tvoji cestu životem a dosáhnou ti plně spokojeného konce života díky posouvání tvé úrovně.

Vložení těchto „cheatů“ do hry je velmi jednoduché: jen zmáčkneš Tab na obrazovce, abys vstoupil do svého „Oka mysli“.

„Oko mysli“ je tam, kde aktivně pozoruješ sebe a vybíráš si, co si myslet. Odtud stačí zadat „cheaty“ níže zmíněné v článku do „Mozku“ a stisknout klávesu ENTER.

Důležitá poznámka:
Tyto „cheaty“, jako Řešení a Rozptýlení též vyžadují opakování, aneb jak se říká, opakování je matka moudrosti. Buď s nimi trpělivý. Oni též nakonec přijdou a stanou se tvým návykem.

CHEAT #1: Jsem za to zodpovědný

Jednou z cest, jak se lidé lidově řečeno „poserou“, je tím, že si řeknou, že neexistuje nic, co by mohli udělat v souvislosti problémy, které jim jejich život přináší.

Věc se má tak, že se vždy dá něco dělat s problémy, které Ti život přináší.

Když se rozhodneš, že není nic, co můžeš udělat, abys vyřešil problém, tak okamžitě sám sebe stavíš do reakce typu „Rozptýlení.“ A když postavíš svoje reakce natolik do „Rozptýlení“, velmi brzy si vytvoříš život, který je z ničeho, ale jen z návyků typů rozptýlení.

Budeš pořád utíkat od všeho a od všech a pravděpodobně se změníš na stupeň A v sobeckosti.

Další poznámka:
„Sobeckost“ je v podstatě sklon k Rozptýlení od Řešení. Od té doby co lidé okolo tebe a tvoje vztahy přispívají k Řešení a Rozptýlení, tě obecně izoluje od ostatních, neustálé věnování se Rozptýlení z tebe udělá někoho, s kým nikdo nechce jít ven, jedině v případě, že se zrovna taky nevěnují podobnému Rozptýlení jako ty. Znáš to, je to jako házet hrách o zeď.

První „cheat“ je tak důležitý, že o něm Mark napsal článek a postnul ho na FB celkem tři krát. Několik lidí ten článek sdílelo a nebyla to jen jeho mamka. „Cheat“ #1 je tak důležitý, že mu vyhradil celou kapitolu v jeho knize. Je totiž až tak důležitý, že pokud byste prospali večírek opilý, tak bychom ti to napsali na čelo ostřím.

CHEAT #2: Zapiš si tyto „s*acky

Ne, nemluvím o tom si zapsat, že dlužíš kamarádovi Mikovi $12 za piva, které jste v noci vypili. Ačkoliv to pravděpodobně stojí za poznamenání.

Oddělování Řešení od Rozptýlení je v životě překvapivě složité a komplikované. Děje se to proto, že máme tendenci lhát sami sobě o Rozptýleních. Říkáme si, že vlastně potřebujeme Rozptýlení. Říkáme si, že naše Rozptýlení jsou nevinou zábavou. Máme je absolutně pod kontrolou a ano, možná se probudíme pod mostem ve vlastních sračkách, ale alespoň si pamatujeme, kde jsme zaparkovali auto. Vidíš, jsme přeci zodpovědný!

Ale nejhůř ze všeho, někdy přijdeme s vírou, že Roptýlení je vlastně Řešení. Myslíme si, že trávit 12 hodin denně v kancelářích nám dá milující rodinu, přesně takovou, jakou jsme chtěli. Hraní v parku na housle za nějaké drobné je kariérou, která na nás čeká.

Často pak můžeme strávit roky (či desítky let) přesvědčováním v to, co věříme, že nás posouvá jen proto, že jsme v podstatě vylepšili naše bradavky za poslední 12 let, a ačkoliv jsme se cítili příjemně, nemáme co ukázat.

Všichni potřebuje v sobě vybudovat schopnost pozorování a naslouchání našim myšlenkám. Psychologové tomu často říkají meta-poznání.

Pozorovat svoje myšlenky a nebýt. Potřebujeme získat svoje myšlenky ze sebe ven a předstírat, že nejsou naše. Jenom tak můžeme slyšet, jak naprosto směšně zní.

Jedna obecná cesta, jak to udělat je, pravidelně si sepisovat myšlenky. Může to být žurnál, blog nebo dopisy, e-maily přátelům rodině atd. Důležitou částí je, že aktivně kopeš do problémů tvého života a koukáš se na svoje chování z pohledu jiné osoby takzvaně z další perspektivy.

Jako já vím, že to zní suprově, když se rozhodneš vypořádat se svým „mama issues“ braním prášku a spaním s několika emociálně chudými ženami jen proto, že ti dělá radost říkat jim, že se s nimi již příště neuvidíš. To možná zní jako dobrý nápad. Ale napiš si to. Pak uvidíš, jaký doopravdy jsi.

CHEAT #3: Přestaň si krucinál stěžovat

Štěžováním opravdu docílíme ničeho. Opožděné letadlo? Cesta s taxikářem naprosto příšerná? Oblíbená pizza bez oblíbených feferonek?

Zhluboka se nadechni… pak na chvíli zadrž … navždy, protože potřebuješ zavřít pusu.

Stížnosti se soustředí na problém a prodlužují ho. Využívání této zkušenosti, která je kdekoli od obtížnosti k legitimní bolestivá a obrací se do sociální entity, a sociální entity stojí za houby, protože se pak cítíme vázání stát za nimi a bránit je, utvrzovat všechny, že nám ROZUMÍ A SOUHLASÍ S NÁMI. Pak se s tebe stane člověk, který je NEOBLOMNÝ. Tato restaurace stojí za houby. Sociální entita bude bránit tvůj názor až do smrti i přes pravdu, která tě až tak nezajímá, a možná by se ti to místo mohlo líbit, kdyby se z toho nedělala až taková věda.

Lidé si stěžují, ne protože něco stojí za houby. Lidé si stěžují, protože hledají empatii a pocit sounáležitosti s těmi, kteří jsou v jejich okolí. Zkrátka a dobře chtějí někam patřit.

Naneštěstí, stěžování si je možná ten nejmíň použitelný způsob propojování se s ostatními lidmi. Je to jako pracovat na tvém kardiu pomocí plavání v odpadní vodě kanalizace. Ano, cvičíš, ale upřímně, co je vlastně ta věc, která ti roste na obličeji?

CHEAT #4: Přestaň fantazírovat

Když byl Mark ještě na střední, navštívil hodinu Zen a vzpomíná si, že mistr Zen doporučoval, že je dobré skončit se sněním v našem každodenním životě a obecně přestat fantazírovat.

Markovi bylo 20 let a strávil během vstávání fantazírováním o
a) pěkných holkách b) hraním na kytaru před spousty pěknými holkami c) pořádání opravdu „cool“ párty, které byly plné opravdu pěkných holek.

Netřeba říkat, že doporučení mistra zen kompletně zničilo Markovou představu, která mu v ten čas dodávala kus štěstí. Mark odmítl tuto představu, tak jako kočka odmítá koupání se v rybníce.

Ale později dozrál a naneštěstí celá představa s pěknými žhavými holkami, kterou si Mark myslel, že je jakýmsi požadavkem každého může hledajícího pěkný vzhled a zralost, si Mark později uvědomil, že paní mistrová Zenu (ano byla to žena) měla celou dobu pravdu.

Lidská fantazie je velmi mocná věc. A fantazírování je celkem zábavná věc ke hraní – je to, co nás přitahuje na knihách, filmech a TV show, které sledujeme skoro každý víkend.

Ale když to Mark vztáhnul na sebe, uvědomil si, že fantazírování může snadno přejít do další formy Rozptýlení. Může to být pro nás forma, jak se vyhýbat momentů. Jakýsi způsob, jak žít vítězně prostřednictvím obrazů a nápadů, kterými nás krmí jiní. Je to způsob, jak vnímat smysl v úspěchu, když všichni sami sedíme na pohovce.

Nejčastěji se opakující se fantazie, které máme o sobě, jsou reakce na naše nejistoty.  Dám vám jeden tip, co byla Markova největší oslepující nejistota, když mu bylo 20 let…Ano, pěkné holky (nebo sex, být atraktivní, obdivovaný, milovaný), anebo jakkoliv tomu chcete říkat.

Mohli bychom spočítat, kolik se najde nejistot na tomto obrázku, ale než bychom to udělali, strávili bychom celý tento článek počítáním.

A tyto fantazie Markovi rozhodně nepomohli vyřešit jeho nejistotu. Naopak jeho sklon žít ve fantasy světě (*kašel *porno *kašel) posedlý s představování si žen a viděním je jako sexuální podmanění, ho tlačil do chování a posedlostí, kterých se v životě těžko vzdával.

Když totiž strávíš roky fantazírováním o jachtě, tak šance jsou, že budeš ten chlápek, který si zničí celý zbytek života, jen aby si jí koupil. Pokud posedle fantazíruješ o tom být zbožňován a milován všemi, pak se ti nepodaří se postavit sám za sebe přesně v těch momentech, kdy to budeš potřebovat nejvíce.

Fantazie jsou jako jakékoliv další Rozptýlení – musí být „užívány“ opatrně a pro nic jiného než čistou zábavu. Je to jako, když začneš udržovat pocit sebehodnocení a tvoje touha stát se důležitým v tomto světe, tě bude brzdit a ty nebudeš schopen dosáhnout znovu vyšší úrovně ve svém životě.

CHEAT #5: Sdílej svůj stud

Jsme před shrnutím toho, co je největší problémem, se kterým se všichni vyrovnáváme během hry našeho života, pěkně v jednom odstavci. Jsi připraven?

Když jsme děti, jsme skutečně bezmocní vůči mnoha problémům v našem životě.  Spoléháme se na pomoc s řešením od našich rodičů. Ale čím více naši rodiče selhávají v hledání Řešení, tím více Rozptýlení musíme pro sebe vytvořit (všimli jste si, jak moc děti fantazírují? To není vůbec náhoda) aby se vyrovnali se složitostí života. Čím více Rozptýlení vytvoříme pro sebe jako dítě anebo čím více Rozptýlení nás naši rodiče naučí, tím více si formujeme tento návyk, tak aby pokračoval i v dospělosti.

V dospělosti zapomeneme, že naše Rozptýlení byly reakce na problémy a začneme věřit, že je to něco, co je s námi v podstatě chybné nebo špatně a začneme to schovávat před ostatními lidmi stůj co stůj.

A tedy schováváme věci o sobě, a schováváme je tak, že se musíme rozptylovat ještě více a to vytváří takovou sestupnou spirálu Rozptýlení a hanby.

Nejlepší věc, jak se zbavit našich Rozptýlení a získat zpětně problémy, které nás straší od dětství je, odhalit je, sdílet je a rozpoznat, že a) ty nejsi blázen nebo podivín (hodně lidí zápasí s tím samým)  b) tvoje Rozptýlení jsou jako: nezdravé způsoby, jak si kompenzovat to, jak špatně se cítíš k sobě.

Hodně štěstí šampione 🙂

Jedno staré přísloví říká: „sluneční světlo je nejlepší dezinfekční prostředek“.  Ano, je to pravda i o nás samotných. Jediný způsob, jak vyléčit naše nejtemnější části je svítit na ně světlem.

Hodně štěstí Hráči číslo 1. Pamatuj, že hra života je navržena tak komplexně a zmateně. Složitost není výhrou, ale vědomost, co pro nás výhra znamená. Protože opravdovou výzvou je: rozhodovat se o tom, za co nás vlastní život stojí, mít kuráž, jít s tím ven a žít to :).

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *